O kloboucích herdekbab a zachmuřených nerdech

Novoroční blog přímo volá po komentování televizních programů v právě uplynulých svátečních dnech. Už samo téma je vlastně klišé a nabídka televizí v minulých dnech potvrzovala, že zbytnělé klišé a opakované vstupování do stejných řek je jedním z pilířů jejich existence. Stejně jako následná – veskrze nerudná a kritická – mediální reflexe toho, s čím se zase jednotlivé stanice předvedly.

 Blog Richarda Guryči
4.1.2016 12:00   |  

Nová Popelka už nepřijde, smiřme se s tím. Ani celá řada pokusů o analýzu jejího výjimečného úspěchu nepřinesla recept na jeho zopakování. Ale stejně za to může hlavně ten sníh. Nebo spíš jeho obvykle marné očekávání v době svátků. Ve vánočních pohádkách prostě sníh funguje, těžko říct proč, ale zasněžená pohádková krajina nás zřejmě naplňuje uspokojivým pocitem, že je dobře, že zrovna v tu chvíli sedíme u televize a koukáme na pohádku. Nebo je to nesmysl? Nevím, ale i otec a syn Svěrákovi, renomovaní vlastníci klíče k tajemství úspěchu u českého diváka, ten sníh do Tří bratrů nakonec nasypali.

K výjimečnosti Tří oříšků pro Popelku však podle mě přispívají ještě kostýmy, především neuvěřitelně složitě konstruované klobouky dvou hlavních záporných herdekbab. Hlavně díky velkolepým kloboukům se macecha s Dorou staly ikonickými postavami, které se člověku při zmínce o Popelce vybaví snad ještě rychleji než Libuška v kapuci. A jaké z toho plyne poučení pro marketingové mágy? Držte se známých příběhů a hezky je oblečte. Tenhle blog nemá za cíl někoho poučovat, zvažování míry experimentování ale za úvahu stojí, protože receptem na úspěch čehokoli vánočního je sázka na jistotu. Takže sníh rozhodně, a pokud odletuje od koňských kopyt, je to ještě lepší. Svěrákům pak funguje i to, když ve sněhu cválá kráva.

Vsázet se dá paradoxně i na peklo, ale to už vyžaduje trochu obezřetnosti, nepřehnat to s pitvořením a zdržovat se hlavně na zemi. A i tady občas nějaký sníh. Oči dětí naopak spolehlivě obrátí v sloup a tudíž i od obrazovek veškeré elektronické mátohy, poloprůhledné vznášející se víly, pateticky deklamující zlá královna se vzhledem dominy a laciné triky s dýmovnicemi a prskavkami.

Tablet s oblíbeným youtuberem zapínají děti i v okamžiku, kdy ani po dvaceti minutách sledování pohádky nevědí, komu by vlastně měly držet palce. Očividný trend huhlajících necharismatických nerdů v rolích dobyvatelů srdcí princezen a půlek království je vzhledem k realitě možná pochopitelný, ale ve vánočních pohádkách prostě nefunguje. Do horoucích pekel tak s Dorotou Máchalovou nakonec směřují i rodiče se svým lpěním na tradičním konceptu českých Vánoc, jehož nedílnou součástí je televizní pohádková kulisa. Ale možná je ten dětský útěk k youtuberům přece jen lepší než přijetí poselství, že ke štěstí nějakou shodou náhod nakonec přijde i zachmuřený neambiciózní introvert, kterému jsou láska princezny i královský titul tak trochu šumafuk.


Richard Guryča je novinář a fotograf. Píše o životním stylu, bydlení, kultuře a komunikaci. Pracoval mimo jiné v deníku Dnes, v České televizi či v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí. Se Strategií spolupracuje od roku 2014.


Chcete něco dodat? Souhlasíte, nebo jste proti? Reagujte prostřednictvím facebookových komentářů, které můžete psát přímo zde pod článkem.

Čtěte také: S úctou osel


Autor: Richard Guryča, Strategie

Komentáře

Čtěte také

Vězni najdou práci v call centru, budou nabízet mobilní tarify

Vězni najdou práci v call centru, budou nabízet mobilní tarify Fotogalerie

Lidé, kteří si ve vězení odpykávají své tresty, budou mít další možnost, jak se zapojit do pracovního procesu. Podle projektu, který představil ministr spravedlnosti Robert… více

Mobilní web