Profesorky konformismu

Případ neuvěřitelné servility části profesorského sboru vinařské školy ve Valticích při návštěvě prezidenta zaznamenává velký ohlas v médiích i na sociálních sítích. Obraz studentů papouškujících z taháků předem připravené otázky jakoby na objednávku pana prezidenta byl vskutku děsivý.

 Blog Richarda Guryči
2.2.2016 12:19   |  

Tragikomické zhmotnění gogolovské vize provinčního vohnoutství úředníčků z gubernie rozechvělých touhou zalíbit se mocnému naštěstí nezůstala bez povšimnutí a aktivní valtické profesorky si z ostudy kabát zaslouží i s podšívkou. Kromě jiného proto, že pedagogický sbor na střední škole ještě stále nese maximální zodpovědnost nejen za vědomostní, ale také za lidský vývoj studentů. Nepracují s „hotovými“ lidmi a dostatečně vyzrálými osobnostmi, ale se sotva odrostlými dětmi.

Nezkušenost studentů, jejich neschopnost dostatečně filtrovat nejrůznější nástrahy a vlivy, to vše je pro pedagogy nad míru zavazující. Pro šestnáctileté lidi profesorský sbor nutně představuje i seskupení mentorů a vzorů a autority, ke kterým se řada dospívajících dětí podvědomě upíná a jimiž se nechává ovlivnit.

Ve valtické škole s touhle zodpovědností naložili tak, že studenty naučili, jak snadno se lze vzdát jednoho ze základních práv člověka v demokratické společnosti. Totiž klást politikům otázky včetně těch nepříjemných, a připomínat jim tak jejich zodpovědnost vůči voličům.

Nedovedu si představit, jak bych na takovou situaci reagoval, být v pozici rodiče některého z těch studentů. A zároveň ve všech možných reflexích valtického případu marně hledám otázku, zda je v pořádku, že se do popsané situace nechali tak snadno vmanipulovat sami studenti. Je výše zmíněná nezkušenost a ovlivnitelnost dostatečnou omluvou pro jejich ochotu k takové míře konformismu? Položil si vůbec někdo z nich otázku, zda je možné na tu ponižující a nedůstojnou hru nepřistoupit, vzbouřit se a použít vlastní hlavu? Absence odpovědi na tuto otázku je snad ještě víc na pováženou než to, že si pár kantorek připomnělo staré dobré časy, kdy školské osnovy určovaly i způsob myšlení.


Richard Guryča je novinář a fotograf. Píše o životním stylu, bydlení, kultuře a komunikaci. Pracoval mimo jiné v deníku Dnes, v České televizi či v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí. Se Strategií spolupracuje od roku 2014.


Chcete něco dodat? Souhlasíte, nebo jste proti? Reagujte prostřednictvím facebookových komentářů, které můžete psát přímo zde pod článkem.

Čtěte také: O kloboucích herdekbab a zachmuřených nerdech


Autor: Richard Guryča, Strategie

Komentáře

Čtěte také

Romové jsou na úřadech ve výhodě, myslí si většina Čechů

Romové jsou na úřadech ve výhodě, myslí si většina Čechů

Lepší možnosti při hledání bydlení jednání na úřadech, horší při hledání práce. Tak si život romské menšiny představují obyvatelé České republiky. Vzájemným soužitím se zabýval… více

Mobilní web