Studio Inmite: „Programování je radost, marketing dřina.“
Budoucnost nepatří aluminiu, nýbrž aplikacím pro chytré telefony. A ta budoucnost už je tady. Tři spolužáci z matematického gymnázia v Bílovci si toho všimli dřív než ostatní. Před dvěma lety založili vývojářské studio Inmite. Dnes už devítičlenný tým rozprostřený mezi Tchaj-pejí a Prahou pracuje pro Google, Českou televizi, Ringier, T-Mobile, PPF Media či Hachette Filipacchi. Ale český trh jim nestačí.
Jaromír Fulnek, Michal Šrajer a Pavel Petřek zásobují české vydavatele mobilními čtečkami a americké vinaře „korkovými“ aplikacemi.
Z miniaturní kanceláře v bývalé tovární hale ČKD teď hoši zkoušejí oslovit americké, britské, francouzské či japonské majitele smartphonů iPhone, Android a Blacberry. „Zboží dodáváme po drátech a vzduchem. V našem oboru hranice neexistují,“ říká šéf obchodu Jaromír Fulnek (29). „Jsme programátorské superstar,“ usmívá se druhý ze společníků, Michal Šrajer (28). „Marketing se učíme.“ Každý majitel iPhonu si vybírá ze stovek tisíc aplikací. Jak zviditelnit tu svou? Je to magie. Přísně racionální uvažování nestačí.
Stovky žlutých lístečků
Dvě malé místnosti v Technologickém inovačním centru vedle Sazka Areny ve Vysočanech jsou zařízené jednoduše a účelně, sem tam je zpestřuje hravý detail - podobně jako aplikace, které tu vznikají. Jedna stěna je polepená stovkami žlutých lístečků s nápady a úkoly, ty splněné visí o pár metrů dál. „Tady je naše obchodní oddělení,“ ukazuje Michal Jaromírův pracovní stůl, na kterém stojí kopírka. „A tady vývoj.“ Na stolech programátorů jsou už jen notebooky a monitory se zelenými řádky zdrojového kódu.
„Musíme si říkat vše. Musíme se respektovat. Nesmíme od sebe nic očekávat,“ píše se na nástěnce v sedmeru pracovních zásad, které pro kolegy sepsal usměvavý softwarový inženýr. Jeho funkce ve firmě se podle pracovní smlouvy jmenuje Chief Happiness Officer. V logu mají zelenou rostlinu a říkají o sobě, že jsou pěstitelé softwaru. Vyzkoušeli si práci ve velkých korporacích a chtějí to dělat jinak. Hravěji.
Počítačům propadli všichni tři už na základní škole. Nejdřív hráli hry, a když je přestaly bavit, začali si psát vlastní. „Když jsem byl ve třetí třídě, rodiče se plácli přes kapsu a koupili první pécéčko. Dva osm šestku. To byla tenkrát rarita,“ vzpomíná Michal. Stroj s nižším výpočetním výkonem a menší paměťovou kapacitou, než mají dnešní mobily, stál zhruba tolik jako Škoda Favorit.“ V roce 1991 neuvěřitelná mašina. Pro majitele osmibitů to bylo jako přesednout z motorky na letadlo.“
Jen větrák hučel dál
Michal pochází z Opavy, Jaromír z Krnova a třetí ze zakladatelů Inmite, Pavel Petřek (28), z Kojetína. Potkali se na Gymnáziu Mikuláše Koperníka v Bílovci. Škola je vyhlášená kvalitní výukou matematiky a také tím, že studenti spolu bydlí v internátu. „Ze začátku jsme se potkávali spíš na fotbalu než v počítačové učebně,“ říká Jaromír. Jako jeden z mála se k oboru vrátil oklikou: studoval nejdřív hudební dramaturgii na HAMU a pak diplomacii na VŠE. Většina spolužáků z Bílovce se ale po maturitě přesunula do Prahy a na kolejích matematickofyzikální fakulty pokračovali v zavedeném způsobu života: jíst, spát, programovat, říkají ve zkratce lidé od počítačů.
Jeden z prvních Michalových programů byl hackerský kousek: falešná přihlašovací obrazovka do školní sítě zaznamenávala hesla spolužáků, pak ohlásila chybu a restartovala počítač. Pavel měl už na střední přezdívku ASM, protože programoval v assembleru, v jednom z nejtěžších jazyků. Dává člověku nad strojem dokonalou kontrolu, ale programy mají desítky tisíc řádků, v nichž se běžný smrtelník nezorientuje. „Na intru jsme měli počítače po večerce zakázané. Ale chtěli jsme samozřejmě hrát a programovat dál,“ vypráví elegantně oblečený Pavel, který popírá rozšířené představy o zanedbaném zevnějšku ortodoxních programátorů. Proto si jako jednu z prvních věcí v assembleru napsal rutinu, která při stisku klávesy F12 okamžitě zhasla displej i všechny kontrolky na počítači, takže mohl při kontrole tvrdit, že je vypnutý. Jen větrák, pravda, hučel dál.
Desítky tisíc mladých vývojářů po celém světě sní o tom, že budou pracovat pro Google. Nabízí nejen skvělé platy, ale také prostor pro rozvíjení vlastních nápadů (slavné pravidlo 20 procent říká, že mohou každý týden jeden pracovní den věnovat jakémukoli projektu, který je baví). Láká i na neformální prostředí a jídelny s vyhlášenými lahůdkami. Také Michal se po škole o tohle exkluzivní zaměstnání ucházel - a jako jeden z mála v náročných pohovorech uspěl. „Nabídli mi, abych šel pracovat do Googleplexu v Krakově. Ale Krakov se mi moc nelíbil. Tak jsme se rozhodli, že si založíme vlastní Google tady u nás.“
Než přijdou hypotéky
Jaromír pracoval jako nákupčí pro Exxon Mobil. Všestranně nadaného hudebníka, který ovládá bravurně housle, bicí a basu (na ni hraje ve skupině Jananas), práce v nadnárodní korporaci kupodivu bavila. Chyběl mu ale osobní kontakt s lidmi. A hmatatelné výsledky. Všechno vyřizoval mailem a po telefonu. „Nakupoval jsem něco, co jsem nikdy neviděl, od někoho, koho jsem nikdy neviděl, pro někoho, koho jsem taky nikdy neviděl. Bylo to vlastně ještě virtuálnější než pracovat v IT.“ Pavel získal podobnou zkušenost při tvorbě komplikovaných vnitřních systémů pro pojišťovny, zajišťovny a mobilní operátory.
„Práce je to zajímavá, ale strašně vzdálená lidem. Po několika letech se programátor může dopracovat k neuvěřitelně vysokým výdělkům. Jenže hrozí, že si začne připadat jako jedna krysa z tisíce. Že jen plní úkoly a nemůže nic změnit.“ Mluvili o tom několik let, finální rozhodnutí založit Inmite padlo před dvěma lety v hospodě. „Měli jsme pocit, že opravdu umíme to, co děláme,“ vysvětluje Michal. „A umíme to dost na to, abychom všem ukázali, jak se to dělá správně,“ usmívá se. „Řekli jsme si: buď teď, nebo nikdy. Protože za pár let budeme mít hypotéky, děti, budeme potřebovat sociální jistoty a nebudeme si už moci dovolit skočit do neznáma.“ Název napadl nezávisle na sobě dva z nich. Jeho výklady se různí: buď je to zkratka ze slov innovation, technology a mind, přesmyčka in time, nebo prostě zajímavě znějící slovo, které ještě na internetu nikdo neobsadil.
S Googlem přes oceán
Pohovor v Krakově nepřinesl sice sociální jistoty, o to cennější ale byly pro Inmite kontakty, které tam Michal navázal. Především s Petrou Popluhárovou, Slovenkou, jež pracuje v centrále Googlu v Kalifornii. Pro firmu jejího budoucího manžela vyvinuli mladí programátoři aplikaci Flightcaster, která americké majitele telefonů Blackberry (a těch je ještě pořád víc než uživatelů iPhone) informuje o odletech, přestupech a zpožděních na letištích.
Vysočanský start-up začal úzce spolupracovat s českou pobočkou Googlu. V tažení proti Seznamu se rozhodla nasadit mimo jiné malé šikovné aplikace postavené na základě svých internetových map. Takzvané maplety vyvinul Inmite pro Pražský mezinárodní maraton, pro vládní agenturu CzechTourism, pro úspěšný web Bezrealitky. cz nebo třeba pro filmový festival Jeden svět. Šikovné vývojáře si světová internetová jednička stejně jako každá velká počítačová firma hýčká. Programátory z Inmite zve na konference do Spojených států, kde navázali další důležité obchodní kontakty. „Spolupráce s českým Googlem, to je velká část naší story. Skamarádili jsme se, chodíme spolu na pivo. Přes Android nás nakopli směrem k mobilním aplikacím,“ říká Michal.
Náš člověk v Tchaj-peji
„Nakoupili jsme kila čerstvého manga a banánů a vrhli se na programování,“ popisuje Ondřej Zahradník začátek dvoutýdenního projektu, do kterého se pustil v červenci s kolegou Pavolem Juhošem v Tchaj-peji. Oba pracují pro Inmite na plný úvazek, přestože Ondřej žije druhým rokem v Tchaj-peji, kde jeho přítelkyně studuje čínštinu. Paľo přesídlil do Šen-čenu, aby se naučil jazyk a pochopil tamní kulturu. „Pracovat z Tchaj-wanu je skoro stejné jako třeba z Holešovic. Programuju doma, v knihovně nebo v kavárně.
Žádný velký rozdíl v tom nevidím,“ říká Ondřej. Pracovní porady pořádají v Inmite přes Skype. Zkušenosti si předávají prostřednitvím wiki systému na adrese brain.inmite.eu. Hodně používají také Google Wave, propracovaný komunikační nástroj, který měl ambici nahradit e-mail, ale který Google před měsícem přestal dál vyvíjet. Pro běžné uživatele byl moc složitý. Pavol naráží při práci z Číny na vážnější problémy. Velký čínský firewall blokuje přístup na Facebook i Twitter, s nimiž většina aplikací od Inmite úzce spolupracuje.
Ačkoli experimentují i s mobilní reklamou a rádi by prorazili na světovém trhu placených mobilních aplikací, dnes je pro Inmite nejdůležitější zdroj příjmů tvorba mobilních aplikací na zakázku. Čím dál významnějšími zákazníky jsou česká média. Čtečky zpráv pro iPhone připravil Inmite třeba pro deník E15, pro Webnoviny.sk a především pro Českou televizi. Její aplikace ČT24 je možná nejstahovanější v českém AppStoru, nedávno dosáhla 20 tisíc uživatelů.
Češi jsou při zdi
Vlastní aplikaci pro iPhone chce většina českých vydavatelů. Peněz na ně ale mají málo, a tak se většina spokojí se základními funkcemi. “Určitě by šlo vymyslet i něco zábavnějšího, co by lépe využívalo všechny možnosti těch zařízení. Ale narážíme na cenovou orientaci českých klientů,“ říká Pavel. Zákazníci mívají nejdřív velké oči. Chtějí všechny úžasné novinky, o kterých slyší ze zahraničí, nadchnou se pro každý nápad. Jenže pak zjistí, kolik by to stálo, a spokojí se se základem. „Když komunikujeme se zákazníky na západě, obvykle na základu neskončíme. Souvisí to určitě s ochotou riskovat.“ Například inovativní projekt pro deník Blesk měl čtenářům umožnit, aby sami přispívali fotografiemi celebrit, které mobilem uloví. Jenže průkopnický plán narazil na to, že správě takového množství uživatelského obsahu by se musel v redakci někdo věnovat. A na to nejsou lidi - tedy peníze.
Problém je také v tom, že Apple ani Google nezveřejňuje počet uživatelů chytrých mobilů v jednotlivých zemích. Odhady mluví v Česku až o 100 tisíc majitelů iPhonu a o několika desítkách tisíc lidí s mobilem s operačním systémem Google Android. „Klienti ale potřebují k rozhodnutí přesná čísla, ne nějaké projekce a odhady,“ vysvětluje Pavel. Google již slíbil, že statistiky zveřejní, Apple by jej pak mohl následovat.
Na Západ!
Tohle všechno vedlo zakladatele firmy k rozhodnutí změnit strategii a pokusit se prorazit na přeplněném světovém trhu placených aplikací. Zatím asi nejúspěšnější český počin - recepty Cookmate - vydělaly firmě Tapmates desítky tisíc dolarů. Potenciálních zákazníků jsou miliony, jenže o jejich zájem se ucházejí stovky tisíc všemožných aplikací. Za stažení jedné se platí v přepočtu několik desítek korun, Apple z toho nechává vývojářům 70 procent. O úspěchu rozhoduje vtipný nápad, pěkné grafické provedení, štěstí a marketing - když některá ingredience chybí, ztratí se i technicky dokonalý kousek softwaru v oceánu podobných výrobků.
Inmite se teď snaží zaujmout dvě přesně definované skupiny: milovníky dobrého vína aplikací Corkbin a iPhonem vybavené maminky aplikací Mimidoo, díky které mohou snadno zaznamenávat vývoj svého miminka a dělit se o jeho fotografie s příbuznými a známými na vlastní webové stránce, přes Facebook i Twitter. Odhadovali, že by si Mimidoo mohlo dva měsíce po spuštění za 99 centů koupit tisíce lidí. Zatím se ale prodeje pohybují „jen“ ve stovkách. „Zjišťujeme, že vývoj máme zmáknutý. V tom se můžeme srovnávat se světovou špičkou, ale zatím se nám nedaří dostat k uživatelům tak, jak bychom si představovali,“ říká Michal.
Ví, jak poznat dobrého programátora, ale při hledání marketingového mága se těžko uplatňují přísně racionální kritéria. Programování je radost, marketing magie a dřina. „Jsme tělem a duší programátoři. Ale neumíme ještě vycítit, kde je ten drobný detail, kolem kterého bychom rozjeli účinný marketing, abychom přitáhli davy zákazníků. V tom pokulháváme a ještě se to učíme,“ souhlasí Pavel. „Na druhou stranu je lepší mít zmáknutý vývoj a dohánět marketing, než kdyby to bylo obráceně.“
Aplikace z vysočanské softwarové dílničky
Corkbin
Aplikace pro znalce a milovníky vín - nebo pro ty, kdo se za ně chtějí vydávat. Mohou si iPhonem vyfotit otevřenou láhev, připojit poznámky o barvě, vůni i chuti a podělit se o zážitek se známými na Twitteru či Facebooku. Je tu také slovníček vinařské terminologie a mapa, která ukazuje, kde jsme kdy popíjeli a také jaká vína otevřeli ostatní uživatelé v našem okolí.
ČT24 pro iPhone
http://itunes.apple.com/cz/app/id353233740
Nejpopulárnější českou aplikaci pro iPhone si už stáhlo přes 20 tisíc lidí. Její hlavní výhoda je rychlost načítání zpráv i v oblastech s pomalým datovým připojením. Tomu, kdo je připojen vysokou rychlostí, nabízí poslední verze plynulé přehrávání produkce zpravodajského kanálu -a také inzeráty ze sítě AdMob. Vedle aplikace pro iPhone vytvořil Inmite na zakázku České televize například i předvolební speciály Otázek Václava Moravce na YouTube, na Facebooku a na mapách Google.
Pražský maraton
http://google-maps.praguemarathon.com
Každý účastník Pražského mezinárodního maratonu je označen čipem. Na trati jsou stanoviště vybavená senzory. Když jimi běžci probíhají, údaj o času a poloze se zaznamená a okamžitě se zobrazí na internetové mapě. Aplikace od Inmite dopočítává průběžnou polohu a rychlost každého běžce mezi měřicími stanovišti. Můžeme si pak vybrat závodníky, které chceme sledovat, a dívat se například, jak se vítěz posledního ročníku Eliud Kiptanui plynule vzdaluje po Mánesově mostě Janu Novákovi se startovním číslem 3392. To vše během závodu v reálném čase, nebo i ze záznamu.
Zdroj: inmite.eu






