Michal Klíma: Všechno se do 140 znaků zkrátit nedá | E15.cz

Michal Klíma: Všechno se do 140 znaků zkrátit nedá

Michal Klíma: Všechno se do 140 znaků zkrátit nedá
19. prosince 2016 • 07:59

Michal Klíma má po Lidových novinách, Economii a vlastním projektu Dotyk na starosti mediální byznys investiční skupiny Penta. Se Strategií hovořil o tom, kde jsou současné hranice internetu a jakou budoucnost čeká print.

Jak důležitý je v současnosti pro Vltava Labe Media digitál?

Do budoucnosti se mu chceme věnovat ještě více než dnes. Už nyní je náš on-line záběr o hodně intenzivnější než v minulosti. Kromě internetové verze obsahu našich printových titulů se chceme čím dál více ubírat směrem vlastních akvizic do jiných oblastí a pro jiné cílové skupiny než ty, které nyní oslovujeme. Zajímají nás hlavně takové, které mohou fungovat v synergii s naším vydavatelstvím a mají do budoucnosti šanci přinášet dobré finanční výsledky.

To byl i důvod, proč jste letos získali server Cars.cz?

Ano. Chceme oslovit nové lidi a projektů, které by byly zajímavé, na trhu zase tolik není.

Jak v rámci VLM funguje váš projekt Dotyk, s nímž jste do vydavatelství původně přišel?

Dotyk prochází vývojem. Od listopadu je součástí centrální redakce Deníku. Je to v duchu strategických změn, kdy posilujeme centrální redakci tak, abychom byli schopni i v Deníku zpracovávat témata, která jsme do té doby neměli. Dotyk však bude i do budoucnosti samostatným produktem. Zpravodajství bude naopak přebírat od stávající centrální redakce.

Neobáváte se, že zacílení vašich projektů bude příliš široké?

My se nesnažíme rozšiřovat záběr stávajících produktů. Právě proto jsme se také rozhodli, že Dotyk zůstane samostatný a nebude součástí Deníku.

Jan Mühlfeit: Byl jsem cílový feťák

Změnami prošel v poslední době zejména Pražský deník. Co si od toho slibujete?

Zejména to, aby se prodával výrazně lépe a četl více než dříve. A také abychom byli viditelní v Praze. Zatím jsou výsledky velmi dobré, což ukazuje jak prodaný náklad, tak zejména čtenost.

Nebyl to ale jenom facelift Deníku?

Ne, zcela zásadně se změnil obsah. Ukázalo se, že stávající redakční tým je schopný dělat lepší noviny. Stačí se podívat, jak vypadaly před rokem a jak vypadají dnes. Navíc i zde bude určitě ještě docházet k změnám, od nichž si slibujeme další zkvalitnění obsahu.

Proč právě Pražský deník za vašimi ostatními regionálními tituly tak zaostal?

Dříve byla filozofie Deníku postavena na tom, že se jedná o noviny, jejichž koncept se replikuje ve všech okresech. Tento způsob však v hlavním městě nefunguje. Proto se pro Prahu vytvořil nový koncept, který stále zdokonalujeme.

Jakou pozornost jste věnovali marketingu?

Šlo především o relaunch z hlediska obsahu a prodeje, kdy jsme přišli s unikátním konceptem kamelotů a distribuce díky pytlům, do nichž se noviny vkládají. Deník se tak stal viditelnějším. Kampaní bych to snad ani nenazýval, nejednalo se ve skutečnosti o příliš velkou nákladovou položku.

Pavla Gomba pro Strategii: Základem úspěchu UNICEF je přímý kontakt s dárci

Máte v Česku nějakého přímého konkurenta?

V deníkové oblasti je to určitě MF Dnes. Kromě Prahy oproti ní máme silnější pozici téměř ve všech regionech. U magazínů je to Bauer Media a Burda.

Dříve jste působil i na slovenském mediálním trhu. V čem se od toho našeho liší?

Nevím, jak v současnosti, ale dříve pracovaly tamní mediálky s menším důrazem na výši bonusů. Na druhou stranu slovenský trh je ještě menší než ten český a to je jeho nevýhoda.

Chová se Penta, která VLM vlastní, jinak na českém a slovenském mediálním trhu?

Základním kritériem pro oba trhy jsou samozřejmě finanční výsledky. Podobní jsme si v magazínovém podnikání. V čem se ale určitě lišíme, to je digitální byznys. Slovenští kolegové vlastní Aktualne.sk, což je trochu jiná činnost než u nás. Silnou pozici tam pak má jejich týdeník Plus 7 dní. To je opravdový fenomén. V obecné rovině platí, že některé věci, které fungují u nás, na Slovensku nefungují, a naopak.

Od listopadu 2015 je Michal Klíma předsedou představenstva a generálním ředitelem vydavatelství Vltava Labe Media.Od listopadu 2015 je Michal Klíma předsedou představenstva a generálním ředitelem vydavatelství Vltava Labe Media.Autor: Repro Strategie (Anna Vacková)

Můžete uvést příklad?

Vedli jsme třeba diskuzi, zda nespolupracovat v titulech, jež píšou o jídle. Nakonec se ukázalo, že je to oblast hodně propojená na obdobné televizní pořady a že na každém z obou trhů je v tomto směru situace jiná.

Oproti některým jiným vydavatelům máte mnohem bohatší organizační strukturu. O co se opíráte nejvíce?

Máme především tiskárnu, kde vyrábíme naše noviny. Jsme většinovým vlastníkem České distribuční. Díky tomu můžeme pro celou řadu marketingových aktivit provazovat tisk a distribuci. V portfoliu máme rovněž internetovou mediální agenturu AdActive.

Původně jsme v této firmě měli pouze 30procentní podíl, který v konečném důsledku k ničemu nebyl, protože jsme neměli v podstatě žádné rozhodovací pravomoci. Nakonec jsme získali většinový podíl. Věříme v další rozvoj digitálního trhu a předpokládáme, že do budoucnosti bude mít tento trh výnosy především z reklamy.

David Slížek pro Strategii: Žijeme v době datové

Není internet až příliš nafouknutá bublina?

To v současnosti nedokáže nikdo říci. Je pravda, že zatím digitál nedokáže přípravu obsahu uživit. Varianty dalšího vývoje mohou být různé. I když digitální média fungují už zhruba 20 let, nevytvořil se zatím obchodně nosný model. Spíše je producentem velkého množství řešení, která na obsahu jen parazitují. Mám samozřejmě na mysli vyhledávače a sociální sítě. Těm, kdo vytvářejí obsah, internet příliš peněz zatím nepřináší.

A jak se změnil mediální trh od doby, kdy jste v 90. letech obnovoval Lidové noviny?

Je stále složitější řídit mediální firmu, aby byla prosperující a úspěšná. Pořád ale platí, že regionální noviny jsou unikátní, protože přinášejí informace, které ostatní nemají, a jsou proto čtené. Současně je ale samozřejmě velká výzva technologicky takové noviny v tolika mutacích vyrábět a současně jejich obsah transformovat do digitálu.

Dříve jste byl hodně aktivní v Unii vydavatelů. Jak se díváte na její současnou roli?

Byl jsem jedním z těch, kdo Unii zakládali, ale dnes už v ní nijak nepůsobím. Takováto organizace je velice důležitá, v minulosti však měla mnohem větší slovo, než je tomu nyní. Je celá řada věcí, které by měla dělat. Například vést úspěšné jednání o DPH nebo propagovat naše odvětví. Všude na světě jsou v demokratických zemích vydavatelské asociace a mají tam tradiční postavení. Mnohdy přebírají i roli edukativní a vysvětlují význam médií pro společnost.

Jsem přesvědčený, že takové akce, jako dělá Člověk v tísni v oblasti mediální výchovy, by měly Unii vydavatelů zajímat. Před několika lety tu byla kampaň na podporu čtení novin, které stavěla proti internetu. To považuji za velmi nešťastné, protože se jedná o platformy, jež se vzájemně doplňují a obě spadají do našeho podnikání.

A vy myslíte, že třeba za 30 let tu ještě nějaké noviny budou?

Vše směřuje k tomu, že noviny v papírové podobě zaniknou. Nikdo však nedokáže říci, kdy to přijde. Když jsme zkoušeli novou podobu Pražského deníku a byl jsem osobně v tiskárně a stál přímo u rotaček, přišlo mi to, že jsem opravdu v jiném století. Zejména když v tutéž chvíli držím v ruce mobil a vím, že informaci na internetu jsem schopný publikovat téměř okamžitě.

U časopisů je situace trochu jiná. Tam se nejedná o zpravodajství, ale spíše o zábavu. Zprávy se vyřeší on-line zpravodajstvím do mobilů. Problém ale je, co se stane s některými novinářskými žánry, jako jsou komentáře, analýzy, fejetony či reportáže. Delší a propracovanější texty však budou lidé potřebovat i v budoucnosti. Tím samozřejmě nepopírám, že se žurnalistické texty spíše zkracují. Vše se ale do 140 znaků zkrátit nedá.

"Digitálu se ve vydavatelství Vltava Labe Media chceme do budoucna věnovat ještě více," hlásí Michal Klíma."Digitálu se ve vydavatelství Vltava Labe Media chceme do budoucna věnovat ještě více," hlásí Michal Klíma.Autor: Anna Vacková

Michal Klíma (1960)

Vystudoval České vysoké učení technické se zaměřením na informační systémy. Poté pracoval jako programátor ve Státním ústavu pro územní plánování Terplan. Po listopadu 1989 stál u rozjezdu Lidových novin a současně spoluzakládal Unii vydavatelů. Byl rovněž předsedou představenstva tiskárny Česká typografie a členem představenstva První novinové společnosti.

Od roku 1998 vedl vydavatelství Economia a poté byl šéfem slovenského vydavatelství Spoločnosť 7 Plus. V době rozmachu tabletů založil vydavatelství Tablet Media, jehož nosným titulem byl týdeník Dotyk. Od začátku listopadu loňského roku je předsedou představenstva a generálním ředitelem vydavatelství Vltava Labe Media.

Autor: Jan Podaný (Strategie)
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!