Jsem moc vytížený, tvrdí Šafařík a opouští post předsedy rady Rozhlasu

Předseda Rady Českého rozhlasu Petr Šafařík ke konci března odejde z funkce. Zdůvodnil to pracovním vytížením. Oznámil to na dnešním zasedání rady. Šafařík ji vede od konce loňského listopadu. Nedávno se o něm mluvilo v souvislosti s uniklými e-maily premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Petr Šafařík
20.1.2016 14:15   |  

Vysokoškolský pedagog Šafařík je s krátkou přestávkou členem rady rozhlasu od poloviny roku 2011. Loni 25. listopadu nahradil v čele rady Michala Stehlíka, který na funkci rezignoval spolu s dalšími členy předsednictva po volbě prozatímního ředitele.

Extremistický web White Media nedávno zveřejnil čtyři maily, ve kterých údajně Šafařík informuje premiéra Sobotku o volbě generálního ředitele Českého rozhlasu a o dění v radě. Šafářík následně v prohlášení odmítl, že je autorem těchto e-mailů. Už tehdy se však objevily obavy z možného zpolitizování dnešní volby nového generálního ředitele ČRo. Ze zdravotních důvodů se Šafařík později omluvil i z jednání sněmovního volebního výboru, který se měl jeho údajnou korespondencí premiérovi zabývat.

Devítičlenná rada ČRo dnes na svém zasedání poslouchá prezentace pěti kandidátů na post šéfa ČRo a následně by měla generálního ředitele zvolit. Ten nastoupí na místo po Peteru Duhanovi, který rezignoval loni v říjnu.

Pětice kandidátů

O místo soupeří děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, vedoucí právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček, náměstek ČRo pro program a vysílání René Zavoral, ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení České spořitelny Michael Kralert a bývalý ředitel divize Euro a E15 vydavatelství Mladá fronta Tomáš Skřivánek.

Radní se již dříve shodli v tom, že žádný z projektů výrazně kvalitativně nevybočoval. Některé byly psané příliš manažerským stylem bez zohlednění specifik veřejnoprávního rozhlasu, jiné zase málo akcentovaly nadcházející digitalizaci rozhlasového vysílání.

Český rozhlas bude letos hospodařit s vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši 2,193 miliardy korun. Loni to bylo 2,233 miliardy korun, ale údaje jsou srovnatelné jen částečně, protože rozhlas přechází na novou metodiku rozpočtování. Základem hospodaření ČRo jsou koncesionářské poplatky ve výši 45 korun měsíčně, které budou v v roce 2016 znamenat celkový příjem 2,05 miliardy korun. Dalších 85 milionů korun jsou očekávané výnosy z reklamy a sponzoringu. ČRo zaměstnává asi 1500 lidí.

Rada Českého rozhlasu vybírá ředitele, její členy volí Sněmovna
- Rada Českého rozhlasu (ČRo) je orgán, jehož prostřednictvím se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů tohoto veřejnoprávního média. Do působnosti rady náleží zejména jmenování a odvolávání generálního ředitele rozhlasu, dále schvalování rozpočtu a závěrečného účtu Českého rozhlasu. K ekonomické kontrole rozhlasu využívá Rada ČRo pětičlennou dozorčí komisi.
- Radu zavedl zákon přijatý v listopadu 1991, který zároveň k 1. lednu 1992 zřídil celý Český rozhlas. První devítičlennou radu zvolila Česká národní rada (předchůdkyně dnešní Poslanecké sněmovny) 30. ledna 1992 na období pěti let. Poslanci volí radní i dnes, od roku 2002 ale kandidáty navrhují občanská sdružení, podobně jako v případě Rady České televize.
- Poslanecká sněmovna může radu odvolat, pokud tato opakovaně neplní své povinnosti stanovené zákonem nebo pokud poslanci dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti ČRo nebo Výroční zprávu o hospodaření ČRo. To se ale zatím nikdy nestalo, na rozdíl od Rady České televize.
- Funkční období radních je nyní šest let a zákon o ČRo předpokládá, že by se každé dva roky měla obměnit třetina rady. Kvůli tomu, že se v minulosti poslanci nedokázali shodnout na jménech radních a volba se protahovala, není ale tento rytmus úplně přesně zachován. Přesto ale jednotlivým členům končí funkční období s časovým odstupem až čtyř let; nejnovější radní byli zvoleni předloni na jaře.
- Za působení v Radě ČRo náleží jejím členům odměna, jejíž výše se odvíjí od průměrné mzdy v tomto veřejnoprávním médiu. Řadovému členovi připadá podle zákona 80 procent průměrné mzdy, místopředsedovi 103 procent a předsedovi Rady ČRo pak 127 procent průměrné mzdy zaměstnanců ČRo. V roce 2014 dosáhla průměrná měsíční mzda v rozhlase 36 639 korun.
- V poslední době na sebe radní upozornili zejména sporem s bývalým ředitelem Českého rozhlasu Peterem Duhanem. Ten loni na začátku října oznámil, že ze zdravotních důvodů odejde z funkce, a to krátce předtím, než se mimořádně svolaná rada začala zabývat jeho údajným porušením zákona a možným odvoláním v souvislosti se zaměstnáním jeho syna Andreje Duhana (dnes by rada měla zvolit nového ředitele rozhlasu).
- Koncem listopadu pak z funkce odešel i tehdejší předseda rady Michal Stehlík, svou rezignaci zdůvodnil právě okolnostmi kolem odchodu předchozího generálního ředitele a následné opakované volby prozatímního ředitele. Stehlíka ve funkci nahradil Petr Šafařík, který se začátkem ledna stal jedním z aktérů aféry kolem uniklých e-mailů předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).
- Extremistický web White Media zveřejnil mimo jiné čtyři zprávy, ve kterých údajně Šafařík informuje premiéra o volbě ředitele ČRo a dění v radě. Údajnou korespondencí se měl minulý týden zabývat sněmovní volební výbor, Šafařík se ale ze zdravotních důvodů omluvil z jednání a členové výboru nakonec projednávání celé věci neodhlasovali. Šafařík pak minulý týden odmítl, že je autorem e-mailů premiérovi. „To, co bylo zveřejněno na zmíněném webu, jsem nepsal já,“ uvedl.
- Dnes Šafařík (42) oznámil, že konci března odejde z funkce předsedy rady. Zdůvodnil to pracovním vytížením. V rozhlasové radě působí od června 2011, od května 2014 byl místopředsedou. Vystudoval historii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, později německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Pracoval mimo jiné jako překladatel, od roku 2001 vyučuje na Institutu mezinárodních studií FSV UK. V letech 2004 až 2007 byl členem Strany zelených.
- Před Petrem Šafaříkem působilo v čele Rady ČRo osm řádných předsedů. Jako první byl předsedou zvolen lékař a evangelický kazatel Zdeněk Susa, který radu vedl do února 1997. Nejdéle působil v čele rozhlasové rady rozhlasový redaktor a komentátor a někdejší pověřený ředitel Čs. rozhlasu Richard Seemann, který byl předsedou více než pět let, od března 1999 do června 2004.

Čtěte také:

Šéfem ČRo bude Končelík, Němeček, Zavoral, Kralert, nebo Skřivánek

Ahoj Slávku, tady Ota. Skandál, jaký tu ještě nebyl

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Porošenko se při cestě na Donbas dostal do přestřelky

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se během inspekce po armádních postech v Donbasu dostal pod palbu separatistů. V Potvrdil to mluvčí protipovstalecké operace Andrij Lysenko. K… více

Komerční prezentace
Mobilní web