Kateřina Kalistová, předsedkyně RRTV: Správních řízení ubývá, což je pozitivní

3.1.2011 8:37   |  

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání asi nikdy nebude nejoblíbenější státní institucí, což si uvědomuje i její předsedkyně Kateřina Kalistová. Sympatická právnička také otevřeně přiznává, že v našem regionu padá mnohem více pokut než v západní Evropě a Strategii vysvětila, proč tomu tak je.

V roce 2008 jsme zahájili 705 správních řízení, loni už „jen“ 166, což je pozitivní trend

(Foto: David Pajer)

Velká vysílací rada je terčem kritiky z mnoha důvodů, počínaje nekonzistentností jejího rozhodování, přes nekompetentnost radních a výší udělovaných pokut konče.

Senáty? Nesmysl.

Například ve Strategii č. 46 zazněl v rozhovoru s právními zástupci komerčních televizí názor, že odbornosti Rady by prospělo její rozdělení na tříčlenné senáty s jasnou specializací. S tímto názorem ale předsedkyně RRTV Kateřina Kalistová nesouhlasí. „Kolektivní rozhodování je obvyklé i v ostatních zemích EU, například ve Francii funguje u tamního regulátora systém osmnácti pracovních skupin, rozdělených podle zájmu jednotlivých členů. Rozhodnutí jsou však vždy přijímána v plénu, nikoli v senátech či pracovních skupinách.“ První pracovní skupinu už vytvořila i tuzemská RRTV, konkrétně k problematice mediální gramotnosti, která nově spadá do kompetence Rady.

„Pracovní skupina je tříčlenná a příští rok uvidíme, jak se tento systém osvědčil. Následně pak podobné skupiny klidně zavedeme i pro jiné oblasti, ale ani pak se nic nezmění na skutečnosti, že radní se musí vyznat ve všem, co jim ukládá zákon, a že jsou odpovědní za to, jak hlasují,“ vysvětluje Kalistová. Na otázku, zda radní všechny své kompetence mohou zvládnout, má jasnou odpověď: „O kompetenci našich radních nepochybuji, třetina jsou právníci, máme mezi sebou bývalého šéfa publicistiky na ČT, šéfa programu ČT a Primy, radní, kteří byli dlouholetými členy příslušných výborů ve sněmovně a senátu. Z tohoto hlediska nelze Radě nic vytknout.“

Hlas lidu, hlas boží

Kateřina Kalistová je podle svých slov ráda, že rozhodnutí Rady může přezkoumávat pouze soud. A „pozitivní přístup“ radních vůči médiím je podle ní jasně vidět v klesajícím počtu zahájených správních řízení. V roce 2008 jich bylo zahájeno 705, loni už to bylo pouhých 166. Většinu řízení zahajuje Rada na základě podnětů od diváků, jen loni dorazilo takových stížností na RRTV kolem šestnácti stovek. Zhruba tisícovka z nich skutečně spadala do kompetence Rady a asi každá desátá stížnost skončila zahájením správního řízení. „Hlas lidu je jednoznačný a požaduje konec hlasitých reklam, konec posunů začátků pořadů oproti anoncovanému programu, konec malých odstupů mezi reklamními bloky a říká také výrazn,ne‘ reklamám v samotném vysílání,“ vyjmenovává Kalistová nejčastější témata. Diváci ale podle ní většinou dostatečně nerozlišují mezi jednotlivými formami komerčních sdělení.

Poděděné neúspěchy?

Skoro všechna restriktivní rozhodnutí Rady navíc přezkoumává soud. Úspěšnost u soudu se podle Kalistové hodnotí obtížně, ale z pohledu Rady je malá. „U soudu vyhrajeme okolo třiceti procent sporů, což je ale mimo jiné způsobeno tím, že hodně sporů ohledně identifikace sponzorů a sponzoringu reklamních znělek bylo zahájeno v minulosti ještě předchozí Radou a my všechny tyto poděděné spory u Nejvyššího správního soudu bohužel prohráváme,“ tvrdí Kalistová. Podle ní je Rada u soudu nejúspěšnější při sporech týkajících se ochrany spotřebitele. Rozhodovací praxe soudu je ale podle Kalistové za poslední rok a půl „značně nekonzistentní“. „NSS byl ve svém rozhodování vždy konzistentnější než pražský městský soud, ale poslední dobou sleduji u judikatury NSS opačný trend,“ říká Kalistová.

Samoregulace jako kultivace trhu

Obecně největší problém má Rada s obchodními sděleními, která tvoří asi největší balík sporů. „Náš region, tedy střední a východní Evropa, je skutečně zvláštní tím, že se zde dává víc pokut než na západ od našich hranic. Ale na druhou stranu třeba dánský kolega mi takřka nevěřil, že se u nás provozovatelé s Radou soudí. To si u nich nikdo nedovolí,“ vzpomíná Kalistová. Ta vnímá velký potenciál v samoregulaci jednotlivých odvětví a za zářný příklad uvádí činnost Sdružení pro internetovou reklamu v oblasti audiovizuálních služeb na vyžádání.

Od konce listopadu se samoregulátorem pro lineární vysílání stala Asociace televizních organizací. Hlavní oblastí, kde by ATO mělo RRTV pomoci, jsou podle Kalistové příprava koncepčních materiálů pro jednotlivé oblasti, preventivní kroky a vydávání doporučení pro provozovatele. Že by ale ATO a ostatní organizace fungovaly jako koregulátor s vlastními pravomocemi, je podle Kalistové možné až po několika letech úspěšné samoregulace. Teprve dobře nastavená a fungující samoregulace může být v budoucnu jednou z cest, jak snížit vysoký počet soudních sporů mezi Radou a provozovateli vysílání.

Autor článku: Jan Brychta

Komentáře

Čtěte také

Alibaba možná již v září vstoupí na newyorskou burzu

Alibaba možná již v září vstoupí na newyorskou burzu

Největší čínský internetový obchod Alibaba Group Holding by mohl již v září vstoupit na newyorskou akciovou burzu NYSE. Informoval o tom dnes server americké televize CNBC s… více

Komerční prezentace

Další weby mladé fronty

Mobilní web