Tweetová diplomacie musí mít cit. Anebo tým

Twitter se zabydluje v Česku. Jenže zatímco britský premiér na Twitteru oznámil složení svého nového kabinetu, ten český si teprve založil účet.

 Nejvíce lidí naslouchá Obamovi na Twitteru
3.9.2015 7:59   |  

Sociální síť Twitter je tak trochu menším bratříčkem všudypřítomného Facebooku. Zatímco na FB je zhruba 4,5 až pět milionů českých uživatelů, tweetuje jen asi 300 tisíc Čechů. Přesto nejde o bezvýznamnou sociální síť, což si uvědomuje i stále více českých politiků. Jejich komunikace ožívá a oni objevují kouzlo sdělení o maximálně 140 znacích. K zahraničním kolegům ale většina z nich může jen obdivně vzhlížet, i když fígle z ciziny pomalu přicházejí i do Česka.

Hashtagová výměna

Velký význam Twitteru pro politiku dokazuje rozsáhlá mezinárodní studie s příznačným názvem Twiplomacy, která se podívala na to, jak tuto síť využívají světoví politici a jak tweety dokážou ovlivňovat svět. „Twitter se projevil jako revoluční sociální síť také v politice. Je to mimořádný kanál pro diplomacii a komunikaci,“ prohlásila Federica Mogheriniová, místopředsedkyně Evropské komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Twitter se podle studie stal nástrojem, jak spolu komunikují nejen politici, ale i diplomaté, kteří si pomocí hashtagů elegantně vyměňují své často odlišné názory. Mezi konkrétní příklady, kdy tweetování zafungovala, patří třeba jednání kolem íránského jaderného programu v Lausanne, kdy skrze Twitter všechny strany informovaly o průběhu jednání veřejnost i média, nebo třeba historický průlom ve vztazích mezi USA a Kubou, kdy Barack Obama a Raúl Castro spolu jednali u jednoho stolu. Byl to také Twitter, po kterém sáhla Hillary Clintonová, když v dubnu 2015 oznámila svou prezidentskou kandidaturu.

Co si myslí papež

Podle studie Twiplomacy má svůj twitterový účet 85 procent členských zemí OSN a drtivá většina vedoucích představitelů jednotlivých států. Drobnou zmínku si ve studii vysloužila i Česká republika, a to díky premiérovi Bohuslavovi Sobotkovi, jenž se v době vzniku studie stal posledním představitelem země, který si založil vlastní twitterový účet. Zatímco jeho účet @SlavekSobotka měl ke konci července něco přes 3,5 tisíce sledujících, nejvlivnější osobnosti se pohybují ve zcela jiných řádech.

Na plné čáře vítězí americký prezident Barack Obama, který si svůj účet založil už v roce 2007, kdy působil jako senátor za stát Illinois. Jeho účet @BarackObama sleduje téměř 60 milionů uživatelů. Druhým nejvlivnějším je papež František, ten má jako @Pontifex 19,5 milionu sledujících. Pomyslnou bronzovou medaili pak získal indický premiér Naréndra Módí se skoro 11 miliony sledujících.

Ten se stal také „skokanem roku“, protože od května 2014, kdy usedl do čela indické vlády a začal Twitter používat, se stal jedním z vůbec nejvyhledávanějších světových vůdců. „Pevně věřím v sílu moderních technologií a sociálních sítí umožňujících komunikaci s lidmi po celém světě,“ vyjádřil se Módí před rokem při příležitosti spuštění svých webových stránek a příslušných účtů na sociálních sítích.

Babišova hvězda

Domácí twitterová politická scéna je o poznání skromnější, ale i u nás se najdou výjimky. „Andrej Babiš naplňuje ideál aktivit na sociálních sítích podle západního vzoru. Díky dostatku financí má v týmu lidi, kteří pracují na plný úvazek pouze na sociálních sítích,“ popisuje Gita Vašíčková, která se na Hertie School of Governance v Berlíně věnovala mimo jiné profesionalizaci politické komunikace v ČR. Dalším „sociálně úspěšným“ politikem je podle ní Karel Schwarzenberg.

„Oba jsou natolik výrazné osobnosti, že jejich profil na FB nebo Twitteru bude zajímavý a populární i bez větší vazby na sociální sítě jejich domovských stran. Tvoří zkrátka sami silnou značku, která se v politickém marketingu o to lépe propaguje,“ dodává. Nutno však dodat, že tito politici kolem sebe mají profesionální tým, který se o jejich obraz na sociálních sítích stará.

Jsou ale i politici, kteří se o svůj profil starají sami, a nedá se říct, že by byli nevýrazní. Jde o Jana Zahradila, Zdeňka Škromacha, Pavla Bělobrádka či Mariana Jurečku. „Ti jsou aktivní i v komentování příspěvků, často svým specifickým způsobem. Tito politici sice nejsou na sociálních sítích sledováni desetitisíci lidmi, ovšem jejich osobitý styl je v jejich komunitách ceněn,“ přibližuje Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty.

Podle něj by pro české politiky mohl být vzorem nejen britský premiér Cameron, ale i hvězda evropské politiky, teprve devětadvacetiletý rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. „Těží ze své dravosti a nekonvenčnosti, přestože jde o konzervativního lidovce,“ doplňuje Janda.

Konzistentní komunikace

Být politikem na sociálních sítích znamená být předem v nevýhodě. Většina lidí k jeho sdělením přistupuje s nedůvěrou nebo rovnou nezájmem. „Když si ale politik nechá poradit a nepředpokládá, že každý jeho krok stojí za tweet nebo post, má větší šanci, že v online prostředí uspěje,“ vysvětluje politolog Petr Zenkner. Podle něj jsou sociální sítě, tedy i Twitter, pro české politiky další součástí jejich práce, kterou nemohou ignorovat. „Musejí jim věnovat čas, vědět, co chtějí lidem sdělit, a hlavně být konzistentní. Ideální stav je, když politik ví, co chce, a má spolupracovníky, kteří to pro něj udělají,“ uzavírá.


Čtěte také: Trolling zneužívá ochotu lidí uvěřit


Autor: Ludmila Hamplová, Strategie

Komentáře

Čtěte také

Rakušané budou znovu volit prezidenta, rozhodl ústavní soud

Rakušané budou znovu volit prezidenta, rozhodl ústavní soud aktualizováno

Rakousky ústavní soud zrušil výsledky druhého kola prezidentských voleb. Své rozhodnutí odůvodnil nesrovnalostmi při sčítání hlasů. Volby velmi těsně vyhrál kandidát Zelených… více

Komerční prezentace
Mobilní web